Proměny povinné školní docházky (Morkes) V roce 1774 vydala císařovna Marie Terezie Všeobecný školní řád, jímž vyzvala rodiče, aby své děti „ve věku 6 - 12 let do školy posílali“. Tento rok je běžně považován za počátek povinné školní docházky. Ve skutečnosti šlo spíše o otevření vzdělávání všem dětem, kterým císařovna ještě povinnost školní docházky - z výrazně praktických důvodů, neboť si uvědomovala jak nedostatek škol, tak i učitelů - striktně nenařídila. Protože ale v absolutistické monarchii bylo slovo císařovny v podstatě zákonem, pořizovaly úřady soupisy dětí školního věku a vytvářely podmínky pro to, aby počet do školy chodících dětí soustavně stoupal. Tento stav trval v podstatě do roku 1869. V roce 1869 byl v rakousko-uherské monarchii přijatý zákon, který již povinnost školní docházky nejen jasně stanovil, ale pod hrozbou sankcí vůči rodičům i vyžadoval.
Po vytvoření samostatného československého státu byla tzv. malým školským zákonem z roku 1922 sjednocena délka povinné školní docházky. O František Morkes. Historie, současný stav a úkoly DCH v ČR (Bílek) Bánýr, Čtrnáctová - Historie a současnost výuky chemie. PedOr09_3_VyvojParadigmatPrirodovednehoVzdelavani_SkodaDoulik. Trendy v přírodovědném vzdělávání (Maršák, Janoušková) Text článku: Pokud jde o vzdělávání, je nesmírně obtížné předvídat jednoznačný budoucí vývoj, neboť v dané oblasti nemáme k dispozici žádné přesné vědecké zákony, na jejichž základě bychom mohli takovou předpověď provádět (a je otázkou, zda takové zákony vůbec kdy budeme mít). Nezbývá nám tudíž než se v tomto případě uchýlit k poněkud "hrubším" předpovědím budoucího vývoje vzdělávacích programů, totiž k vytváření prognóz.
Prognóza budoucího vývoje vzdělávání spočívá a vychází ze zobecnění dosavadních zkušeností a postižení jistých trendů (převažujících procesů), které se v této oblasti u nás či v zahraničí v posledním období formují a měly by se uplatňovat i v dohledné budoucnosti. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že takové prognózy se budou možná muset v budoucnu revidovat, protože jsou, jako nakonec většina lidského poznání, založeny na jistých předpokladech, které se mohou (ale nemusí) ukázat jako nepřesné nebo dokonce chybné. Východiska Dvouúrovňové kurikulum Přírodovědné vzdělávání. Zájem žáků o učební předmět chemie.