background preloader

Historiografie

Facebook Twitter

Zabití Dylanna Roofa. Minulé úterý oznámila ministryně spravedlnosti Loretta Lynchová, že se zasadí za trest smrti pro Dylanna Roofa.

Zabití Dylanna Roofa

Historical thinking

O dějepisu kvalifikovaně a s rozmyslem? - Dějepis v 21. století. Jaroslav Pinkas, lektor oddělení vzdělávání, Ústav pro studium totalitních režimů, 10. 12. 2015 Na konci listopadu poskytl uznávaný historik Petr Čornej rozhovor o výuce dějepisu, učebnicích, které se ve výuce používají, a české národní paměti.

O dějepisu kvalifikovaně a s rozmyslem? - Dějepis v 21. století

Profesor Čornej spoluzakládal Katedru dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK a napsal celou řadu učebnic, učitelskou veřejností oceňovaných. Primary vs. Secondary Sources. Ohlušující ticho obezřetných elit. Latinská Amerika - vliv USA. Emancipace v plurálu. Oliver Stone a boření amerického mýtu.

Rovnost a nerovnost

Státy a vlády. Státy a vlády. iDNES.cz - blogy čtenářů iDNES.cz. Architektura. Migrace. Žena v historii. Břímě bílého muže. Válka. Ideje a ideály. Každodennost. Oral history.

Milujte své nepřátele – DVD o Přemyslu Pittrovi – vhodná pomůcka k výuce poválečných dějin v Československu. Jiří Karen: Člověk v tísni ideologie. Paměť českého levičáka. Kniha Paměť české levice, neboli paměti historika Miloše Hájka, je naprosto unikátním svědectvím o životě, který byl plný zvratů, bytí v ilegalitě a konspirace a který vždy určovala především politická angažovanost.

Paměť českého levičáka

Proto se i autorovo vzpomínání nese čistě v politickém duchu a život ryze osobní zůstává zamlčen, ať již z důvodu jisté nepatřičnosti, jíž by mohly působit intimní reálie v psaní o velkých dějinách, nebo prostě proto, že by stylově nezapadaly do knihy, kterou charakterizuje hlavně uměřenost. Ta se projevuje jak ve výběru skutečně podstatných okamžiků autorova života, tak v až asketickém přístupu k jazyku. Výsledkem je stylová strohost, která snad právě díky absenci zbytečně literárních přikrášlení, působí velmi poctivě, a přitom i nesmírně poutavě.

Hledání zrnka pravdy. Novinář Stanislav Budín, známý pamětníkům především jako redaktor poválečné Kulturní politiky a šéfredaktor týdeníku Reportér v roce 1968, se narodil na počátku 20. století v ukrajinském Kamenci Podolském v početné židovské rodině jako Bencion Bať.

Hledání zrnka pravdy

Jeho prvotní myšlenkové formování ovlivnila četba Friedricha Nietzscheho stejně jako politický ruch ukrajinského maloměsta. Po rozporuplných pocitech z říjnové revoluce (sic!) A sovětské anexi Ukrajiny odchází do Polska a roku 1923 spolu se svou celoživotní družkou Hanou zakotvuje v Praze. V tavicím kotli studentského prostředí se záhy jazykově a kulturně adaptuje. Svoji politickou orientaci i životní směřování stvrzuje vstupem do Komunistické strany Československa a působením v různých stranických tiskovinách, mj. jako šéfredaktor v Rudém právu. Zlomová zkušenost Budínova života přichází v roce 1936. Navzdory svým osudným omylům. Vzpomínky Eduarda Goldstückera vyšly ve dvou svazcích.

Navzdory svým osudným omylům

První zahrnuje léta dětství na Slovensku a posléze na filosofické fakultě v Praze (1913–1945). Doslov k této knize (vyšla roku 2003) napsala Lenka Reinerová a zakončila ho slovy: „Eduard Goldstücker byl člověk, který (…) na pozadí převratné doby a navzdory jí a svým osudným omylům se vždy a všude zastával lidských práv.“ Teď vyšel druhý svazek (1945–1968), a kdyby měl mít opět doslov, nebylo by lepšího zakončení, než jaké kdysi použila L. Reinerová. Tento díl se vrací k letům 1945–1968, a neobsahuje tedy ani poslední léta po návratu z exilu do vlasti (Goldstücker zemřel roku 2000). Jan Burian » Jak mě vzali do SSM. Aneb Přichází čas obrátit opět kabát Když teď komunisti vyhráli komunální volby, vracejí se po třiadvaceti letech do funkcí a budeme mít nejspíš i nějakého bývalého komunistu ve funkci prezidenta, mohlo by být zase výhodné se k nim přihlásit.

Jan Burian » Jak mě vzali do SSM

Víte, jak to v posledních dvou desetiletích chodilo – spousta lidí své staré kolaborace s předlistopadovým režimem tajila nebo pro jistotu zapomněli, jak to tehdy vlastně vůbec bylo. "Dějiny komunismu se týkají nás všech," říká Michal Pullmann — Osobnosti na ČT24. Desatero vzpomínek Šabatových studentek z padesátých let. Česká wikipedie ve své, bohužel časté, antikomunistické či obecně antilevicové předsudečnosti o Jaroslavu Šabatovi uvádí nesmyslný údaj, podle nějž patřil v padesátých letech ke stalinskému křídlu KSČ.

Desatero vzpomínek Šabatových studentek z padesátých let

To vyvrací řada zdrojů, ale zvlášť půvabným jsou širší veřejnosti prozatím neznámé vzpomínky Šabatových studentek z padesátých let, které od nich dostal jako dárek k šedesátým narozeninám v roce 1987. Šabata učil předměty s hrůzu vyvolávajícími názvy: Dějiny všesvazové komunistické strany (bolševiků), Základy marxismu-leninismu, Dějiny KSSS a KSČ, Dějiny mezinárodního dělnického hnutí. Poslední slovo Jaroslava Šabaty před soudem v roce 1979. Pane předsedo,

Poslední slovo Jaroslava Šabaty před soudem v roce 1979

Lukáš Jelínek: Mazej do kouta, levice jedna! Poslední číslo týdeníku Respekt přineslo obsáhlý text věnovaný Jaroslavu Šabatovi. Text vlídný, evidentně dobře myšlený, čtivý. Co ze sociální demokracie je stále živoucí a co je již minulostí? Tato myšlenková inkoherence je známá už dlouho. Pře sto lety položil německý sociolog Werner Sombart slavnou otázku: Proč v Americe není socialismus? Na tuto otázku existuje mnoho odpovědí. Některé se týkají samotné velikosti země, jejíž imperiální měřítko komplikuje organizaci a podporu sdílených cílů. Svou roli samozřejmě hrají i kulturní faktory, mezi které patří typicky americká nedůvěra k centrální vládě. Ostatně, není pouhou náhodou, že se sociální demokracie a sociální stát nejlépe osvědčily v malých a homogenních zemích, které nemají tak velké problémy s vzájemnou nedůvěrou a podezíravostí. Ústav pro studium totalitních režimů. O zácpě, české paměti a nové taktice boje. Po čtyřech letech neúčinné kritiky Ústavu pro studium totalitních režimů (dále ÚSTRk) je potřeba změnit taktiku.

Ústav pro studium totalitních režimů. O zácpě, české paměti a nové taktice boje

Vít Strobach: Historiografie a zkoumání sociálních nerovností. T. G. Masaryk. Inteligence a kapitalismus I. Základní zjištěníZáklad, z něhož budu vycházeti, jest tese: kapitalismus existuje.

Inteligence a kapitalismus I.

Inteligence a kapitalismus II. Inteligence a kapitalismus III. Pěna dní.