background preloader

1. Historie a paradigmata

Facebook Twitter

Proměny povinné školní docházky (Morkes) V roce 1774 vydala císařovna Marie Terezie Všeobecný školní řád, jímž vyzvala rodiče, aby své děti „ve věku 6 - 12 let do školy posílali“.

Proměny povinné školní docházky (Morkes)

Tento rok je běžně považován za počátek povinné školní docházky. Ve skutečnosti šlo spíše o otevření vzdělávání všem dětem, kterým císařovna ještě povinnost školní docházky - z výrazně praktických důvodů, neboť si uvědomovala jak nedostatek škol, tak i učitelů - striktně nenařídila. Protože ale v absolutistické monarchii bylo slovo císařovny v podstatě zákonem, pořizovaly úřady soupisy dětí školního věku a vytvářely podmínky pro to, aby počet do školy chodících dětí soustavně stoupal. Tento stav trval v podstatě do roku 1869. V roce 1869 byl v rakousko-uherské monarchii přijatý zákon, který již povinnost školní docházky nejen jasně stanovil, ale pod hrozbou sankcí vůči rodičům i vyžadoval. Historie, současný stav a úkoly DCH v ČR (Bílek) Bánýr, Čtrnáctová - Historie a současnost výuky chemie. PedOr09_3_VyvojParadigmatPrirodovednehoVzdelavani_SkodaDoulik.

Trendy v přírodovědném vzdělávání (Maršák, Janoušková) Text článku: Pokud jde o vzdělávání, je nesmírně obtížné předvídat jednoznačný budoucí vývoj, neboť v dané oblasti nemáme k dispozici žádné přesné vědecké zákony, na jejichž základě bychom mohli takovou předpověď provádět (a je otázkou, zda takové zákony vůbec kdy budeme mít).

Trendy v přírodovědném vzdělávání (Maršák, Janoušková)

Nezbývá nám tudíž než se v tomto případě uchýlit k poněkud "hrubším" předpovědím budoucího vývoje vzdělávacích programů, totiž k vytváření prognóz. Prognóza budoucího vývoje vzdělávání spočívá a vychází ze zobecnění dosavadních zkušeností a postižení jistých trendů (převažujících procesů), které se v této oblasti u nás či v zahraničí v posledním období formují a měly by se uplatňovat i v dohledné budoucnosti. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že takové prognózy se budou možná muset v budoucnu revidovat, protože jsou, jako nakonec většina lidského poznání, založeny na jistých předpokladech, které se mohou (ale nemusí) ukázat jako nepřesné nebo dokonce chybné.

Východiska. Zájem žáků o učební předmět chemie.