background preloader

Bakalářka

Facebook Twitter

Filtrace, aneb jak z výuky odfiltrovat neaktivizující metody. Úvod:

Filtrace, aneb jak z výuky odfiltrovat neaktivizující metody

Exprese genu. Exprese genu (také genová exprese) je proces, kterým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci.

Exprese genu

Tomu reálně odpovídá několikakroková syntéza proteinu, který tomuto genu (tedy sekvenci jeho DNA) odpovídá (je jím kódován) a kterým (a nebo skrze něj) je později daná funkce realizována. Gen, u nějž probíhá exprese, je označován jako gen exprimující. Termín exprese genu se užívá primárně zvláště proto, že ne každý gen, který je součástí genomu určitého organismu je vždy činný, ale naopak v každé z buněk téhož organismu jsou činné jen některé geny, právě oné buňce a v právě daný vývojový moment potřebné.

To, který gen je právě činný, podléhá složité regulaci. Virus tabákové mozaiky. Virus tabákové mozaiky je původce nakažlivé choroby tabáku, případně dalších rostlin čeledi lilkovitých.

Virus tabákové mozaiky

Je významný především tím, že se jedná o první objevený virus na světě vůbec. Virus objevil v roce 1892 ruský vědec Dmitrij Ivanovskij. Genom viru obsahuje kyselinu RNA a je tvořen pouze několika geny. Virus je schopen infikovat cca 200 druhů rostlin, z toho většina je hospodářsky významných. Přírodovědeckáká fakulta Masarykovy univerzity. Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila, z 3 na 7 miliard.

Přírodovědeckáká fakulta Masarykovy univerzity

Do r. 2050 se předpokládá, že přibudou více než 2 miliardy lidí a to hlavně v rozvojových zemí. Přesto asi 1/5 lidí hladoví. Z toho vyplývá tlak na neustálé zlepšování vlastností kulturních plodin, které slouží k obživě, např. na vyšší odolnost k patogenům a abiotickým stresovým faktorům prostředí aj. Úkolem šlechtění je aplikovat neustále nové metody, jednak klasické, ale především biotechnologické a molekulární včetně genového inženýrství, které mají potenciál zajistit vyšší výnosy plodin. Současné šlechtění můžeme tedy charakterizovat jako období aplikace molekulárních metod a genetických manipulací. Teoretický výzkum problematiky související s genetickými modifikacemi (GM) zahrnuje modelové druhy, studium různých metod transformace, využívání různých konstruktů nebo identifikaci cílových genů u různých organizmů. Přírodovědeckáká fakulta Masarykovy univerzity. Rostliny jsou zdrojem obživy nejen pro lidskou populaci, ale již na počátku své evoluce byly zdrojem výživy pro další organizmy – mikroorganizmy, jako jsou např. houby a bakterie.

Přírodovědeckáká fakulta Masarykovy univerzity

Většina těchto organizmů jsou saprofyté využívající jako zdroj své výživy metabolity rostlin, které jsou již odumřelé a rozkládají se. Mnoho dalších však napadá živé rostliny. Prinosy a rizika GMO. Plazmid odolnost viry - Vyhledávání. Výsledky 1 – 10 z 148 (0,087 sekund) | Viry třešní a višní v kulturním a planém patosystému (Kateřina HRADILOVÁ) Bakalářská práce: Viry třešní a višní v kulturním a planém patosystému (Kateřina HRADILOVÁ) UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Přírodovědecká fakulta, 2015 Klíčová slova: Apple chlorotic leaf spot virus, Cherry virus A, Cherry necrotic rusty mottle virus, viry třešní, viry višní genetiky Viry třešní a višní v kulturním ... být pozitivní ovlivnění produktivity, velikosti, odolnosti, stavby stromu a architektury koruny ... byly ořezány sekvence primerů pro plazmid pGEM-T, a Úloha bakteriofágů v horizontálním přenosu genů u stafylokoků (Nina Hulatová) pomocí bakteriálních virů, tedy transdukce.

plazmid odolnost viry - Vyhledávání

Vytvořte si citaci. 1997 10 858 866. 1999 03 196 200. 1999 02 128 137. Biodegradace organickych polutantu Zihlova. Vesmír / Přírodovědecký časopis. Use of genetically engineered multi-plasmid microorganisms for rapid degradation of fuel hydrocarbons. BP_VH_IS. MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE Bakalářská práce Brno 2013 Veronika Hradilová MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE Mobilní genetické elementy odpovědné za šíření rezistence bakterií k antibiotikům – plazmidy, transpozony a integrony Bakalářská práce Veronika Hradilová Vedoucí práce: RNDr.

BP_VH_IS

Monika Dolejská, PhD. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor: Veronika Hradilová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav experimentální biologie Název práce: Mobilní genetické elementy odpovědné za šíření rezistence bakterií k antibiotikům – plazmidy, transpozony a integrony Studijní program: Experimentální biologie Studijní obor: Speciální biologie, zaměření Mikrobiologie a molekulární biotechnologie Vedoucí práce: RNDr. Monika Dolejská, PhD. Přírodovědeckáká fakulta Masarykovy univerzity. Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila, z 3 na 7 miliard.

Přírodovědeckáká fakulta Masarykovy univerzity

Do r. 2050 se předpokládá, že přibudou více než 2 miliardy lidí a to hlavně v rozvojových zemí. Přesto asi 1/5 lidí hladoví. Z toho vyplývá tlak na neustálé zlepšování vlastností kulturních plodin, které slouží k obživě, např. na vyšší odolnost k patogenům a abiotickým stresovým faktorům prostředí aj. Úkolem šlechtění je aplikovat neustále nové metody, jednak klasické, ale především biotechnologické a molekulární včetně genového inženýrství, které mají potenciál zajistit vyšší výnosy plodin. Současné šlechtění můžeme tedy charakterizovat jako období aplikace molekulárních metod a genetických manipulací. Teoretický výzkum problematiky související s genetickými modifikacemi (GM) zahrnuje modelové druhy, studium různých metod transformace, využívání různých konstruktů nebo identifikaci cílových genů u různých organizmů.

Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Jak je to s nebezpečnosti glyfosátu pro člověka? Jak je to s nebezpečností glyfosátu pro člověka?

Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Jak je to s nebezpečnosti glyfosátu pro člověka?

Jiří Patočka Glyfosát (N-fosfonomethyl-glycin) je široce používaný neselektivní herbicid, jehož mechanismus toxického účinku na rostliny spočívá v inhibici enzymu 5- enolpyruvylšikimát-3-fosfátsyntázy. Tento enzym je součástí biosyntézy aromatických aminokyselin u rostlin a jeho zablokování vede k narušení proteosyntézy a zániku rostliny. Protože živočichové tuto biosyntetickou dráhu nemají a získávají aromatické aminokyseliny z potravy, není pro ně glyfosát toxický ani jinak nebezpečný (Williams et al. 2000). Pokud byly u člověka pozorovány nepříznivé účinky herbicidů na bázi glyfosátu (kontaktní a systémové dermatitidy, podráždění očí a respirační potíže), byly vysvětlovány jako toxické účinky surfaktantů nebo plnidel, látek usnadňujících aplikaci herbicidu.

Některé pozdější studie ukázaly, že glyfosát možná není tak bezpečný, jak jsme se domnívali (Pieniazek et al. 2003). Metodika tvorby bibliografických citací.