Teorie

Facebook Twitter
Heslem dneška je destrukce, říká režisér Ken Loach v exkluzivním rozhovoru | Kultura | Lidovky.cz Heslem dneška je destrukce, říká režisér Ken Loach v exkluzivním rozhovoru | Kultura | Lidovky.cz Ken Loach mluví tiše, až něžně. Ovšem poslouchat jeho výroky je i tak rozhodně těžší než dívat se na jeho filmy, z nichž mnohé patří do zlatého fondu evropské kinematografie. Tomuto socialistovi tělem i duší, doyenovi britských "rozhněvaných mladých mužů", byl v Česku před dvěma týdny uveden snímek Duch pětačtyřicátého (The Spirit of 45). Výborně sestříhaný dokument o poválečné euforii, jež na dlouhou dobu ovlivnila britskou politiku a společnost, nazvala britská média Loachovým "nejlepším filmem desetiletí" (The Telegraph), ale také "šílenou marxistickou fantazií" (The Daily Mail).
Film vs. realita | Lidovky.cz - aktuální zprávy
Na blížícím se Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě bude v české premiéře uveden nový film Jean-Luc Godarda SOCIALISMUS (Film socialisme), který vstoupí i do české distribuce. V květnovém speciálním čísle Les Inrockuptibles vyšel s Jean-Luc Godardem rozhovor s názvem O Švýcarsku smýšlím jako Kaddáfí, který vedl Jean-Marc Lalanne a Serge Kaganski. Godard zde svým osobitým a nezaměnitelným stylem zodpovídá nejen otázky směřované k vlastnímu filmu, ale i k motivům z něj vyplývajícím. Text přeložil Milan Klepikov pro webové stránky a programovou brožuru pražského Ponrepa (zde bude film SOCIALISMUS uveden 2. a 8. 11. 2010), svůj překlad ale poskytl i stránkám Nostalghia.cz. Ve "speciálu" Myslet filmem má tento text nepochybně své místo. myslet filmem myslet filmem
The Big Knife USA, 1955, 114 min. 14. května 1955, čtyři dny před oficiální premiérou Líbej mne až k smrti (Kiss Me Deadly, 1955), padla poslední klapka jiného snímku režírovaného Robertem Aldrichem, Velkého nože. Film vznikl v Aldrichově nezávislé produkci jako adaptace stejnojmenné divadelní hry Clifforda Odetse z roku 1949. FILM NOIR BLOG FILM NOIR BLOG
Fenomén fotografie ve filmu
Pier Paolo Pasolini V neděli 19. 9. 2010 mohli noční diváci italské veřejnoprávní televize RAI 1 sledovat speciální vydání TG1 – RAICINEMA Nero petrolio (Černá nafta) mapující vztah významných Italů k ropě ve 20. století a důsledky jejich nonkonformní činnosti v této oblasti. Dokument, který natočil Roberto Olla, byl vysílán mezi 23:30 a 0:30 nad ránem, což nepřekvapí u tak ožehavého tématu, jako je vztah ropy a významných italských činitelů v pohnuté historii italského 20. století. V této pozdní hodině nás ještě méně překvapí, že jedním z hlavních témat byla smrt Piera Paola Pasoliniho v souvislosti s jeho nedokončeným kontroverzním románem Petrolio (Nafta). Režiséru Robertu Ollovi se podařilo na relativně nevelký prostor jedné vysílací hodiny soustředit velmi zajímavý dobový i současný filmový materiál, který významně podpořil komentáře k hlavnímu tématu dokumentu: vztahu Giacoma Matteottiho, Enrica Matteiho, Maura De Maura a Piera Paola Pasoliniho k italské ropě a důsledky jejich výzkumů a postojů. Pier Paolo Pasolini
Greatest Films of All Time: Where's the funny? - scanners The big loser in the 2012 Sight & Sound critics poll is... funny. OK, we know there are no losers, only winners! But, still, with the obvious exceptions of "Citizen Kane" and "Rules of the Game," this decade's consensus choices for the Greatest Films of All Time are not a whole lotta laughs, even though they're terrific motion pictures. Greatest Films of All Time: Where's the funny? - scanners
FANTOMblog :: DVD/Blu-ray :: Scéna z Hereafter V případě dlouhé kariéry Clinta Eastwooda se nezřídka stává, že se některé jeho filmy dostávají do stínu jiných – těch slavnějších, oscarových či alespoň divácky vděčných. Psanec Josey Wales vytlačil z povědomí Železný stisk, Madisonské mosty Půlnoc v zahradě dobra a zla nebo válečný diptych Války našich otců / Dopisy z Iwo Jimy stylizované retro Výměna apod. Tyto pro oficiální kritiku nezvládnuté a někdy i komerční nezdary obsahovaly oproti mainstreamu vždy nějakou „nesrovnalost“ – většinou v samotném příběhu, který se vymykal běžným zvyklostem a očekáváním. Málo režisérů má v současném Hollywoodu takové postavení, že dokážou prosadit látku, která přináší větší risk než zisk. Ti, kdo se o to stále pokoušejí, čeká strmý kariérní pád (Shyamalan), nebo odchod z „továrny na sny“ (Malick). Eastwood přetrvává – snad právě proto, že své neúspěchy zatím vždy vyvážil filmem, který se stal událostí. FANTOMblog :: DVD/Blu-ray :: Scéna z Hereafter
Christopher Nolan natočil třetí a závěrečný film nové Batmanovské trilogie: Temný rytíř povstal. Ačkoli druhý díl celé série, Temného rytíře, podle mě zdaleka nepřekonal, i přesto tento snímek stojí za zamyšlení. Nikoli však proto, že by to byl politický film a apologetika současného rádu, jak píše Ondřej Lánský v článku Batman skončil: Do pekla s revolucemi. Pavel Holubec: Temný rytíř nám říká, že sám na to už nestačí Pavel Holubec: Temný rytíř nám říká, že sám na to už nestačí
Nelze než souhlasit, že Temný rytíř povstal „je slepenec, který se toho snaží spojit příliš mnoho,“ jak uvádí ve svém článku Pavel Holubec. Ani tato skutečnost ovšem nijak nevylučuje, že způsob začlenění některých motivů do filmu vede k tomu, že celá Nolanova batmanovská trilogie (Batman začíná – 2005, Temný rytíř – 2008, Temný rytíř povstal – 2012), a zvláště pak poslední díl, nereflektovaně podporuje stávající společenské uspořádání a dehonestuje jakékoliv pokusy o společenskou kritiku a alternativy. Takové interpretace již ve svých článcích nabídli například Ondřej Lánský, Jan Čulík, Petr Kořínek či v posledním čísle Nového Prostoru (NP 401) Kateřina Kňapová. Způsob, jakým režisér a scénáristé pracují s tématy individualismu, sociálních nerovností a systémových alternativ, příčin ekonomické krize a charity, nesměřuje k ničemu jinému než k obhajobě kapitalismu. Zuzana Kubišová: Proč a jak Batman hájí kapitalismus Zuzana Kubišová: Proč a jak Batman hájí kapitalismus
Americký režisér Christopher Nolan natočil politický film. Možná to nezamýšlel, možná by s tím nesouhlasil, ale je to tak. Poslední snímek z trilogie o temném rytíři Batmanovi, Temný rytíř povstal, vyznívá totiž jednoznačně jako apologetika současného řádu. Ondřej Lánský: Batman skončil: Do pekla s revolucemi Ondřej Lánský: Batman skončil: Do pekla s revolucemi
Nový Batman je film, který určitě zasluhuje důkladné promyšlení. Nolan jím ve své filmografii navázal na originální a dějově přehledně rozvrstvenou sci-fi Počátek (Inception, 2010), která byla kritizována snad jen za údajný nedostatek snahy o emocionální angažování diváků. Temný rytíř povstal naproti tomu sklízí rozporuplné reakce týkající se nejen ideologie, ale také samotného vyprávění, patosu či tempa filmu (všechny tyto výhrady shrnuje Jindřiška Bláhová v textu Nejméně podařený Batman od Nolana, Hospodářské noviny 25. 7. 2012). Mýtus temného rytíře | č. 19 | 2012 | archiv - A2 – zvíře nikdy nespí Mýtus temného rytíře | č. 19 | 2012 | archiv - A2 – zvíře nikdy nespí
Nolanův Batman prý obhajuje a utvrzuje kapitalismus, přičemž delegitimizuje všechny snahy o alternativu. Tupí revoluce a snad i samotné Occupy Wall Street; je tedy jakýmsi hollywoodským revizionistou. Porůznu se můžeme dočíst, že představuje rytíře konzervatismu nebo pravicového majora Zemana. Temný rytíř povstal (The Dark Knight Rises, 2012, recenze v A2 č. 17/2012) vzbudil překvapivě podrážděné reakce ze strany levicových publicistů, jeho možné politické přesahy, především pak obraz kapitalismu zmiňuje alespoň letmo prakticky každá recenze. Jak nepsat o Batmanovi | č. 19 | 2012 | archiv - A2 – zvíře nikdy nespí
Návrat temného rytíře | č. 17 | 2012 | archiv - A2 – zvíře nikdy nespí Zastřešující myšlenkou druhého dílu batmanovské trilogie režírované Christopherem Nolanem byla věta vyřčená Harveym Dentem: „Buďto zemřete jako hrdina, nebo žijete tak dlouho, až se z vás stane padouch.“ Tíživé sdělení v novém světle rezonuje i ve třetím snímku, jenž přináší nový pohled na hrdinství. Letos v květnu filmoví nadšenci, fandové do komiksů i někteří filmoví kritici pěli ódy na epický rozměr a upřednostnění postav před prvoplánovým spektáklem v Avengers, neadekvátně označovaných jako první filmový crossover. Jak plané řeči to byly, nyní ukazuje vskutku epický Temný rytíř povstal, opírající se o opravdu propracované postavy. Třetí a finální část série o ikonickém maskovaném hrdinovi vydavatelství DC Comics představuje obdivuhodný vypravěčský konstrukt.
Nové pokračování batmanovské série jen stvrzuje výjimečné postavení Christophera Nolana v současném Hollywoodu. Po dějově nezvykle originální a komplexní sci-fi Počátek totiž tvůrce přišel se snímkem, který naopak klade před diváka jeden paradox za druhým. Temný rytíř povstal je ovšem ve své rozporuplnosti podobně vyhraněný vůči současným hollywoodským tendencím jako Nolanův předchozí snímek. C I N E P U R / kritiky, recenze / Temný rytíř povstal / Nolanův labyrint
nediegetický střih - Hledat Googlem
O Impulsu - Impuls HK
V jižních státech USA se již od občanské války Konfederace proti Unii (1861–1865) tradičně daří nejrůznějším mýtům, zdaleka ne všechny však korespondují s vizí Ameriky jako zaslíbené země, kde lze dosáhnout úspěchu, bohatství a štěstí vlastní pílí a přičinlivostí a kde všichni mají stejnou šanci bez ohledu na původ, místo narození či náboženské vyznání. Válka Jihu proti Severu, která je pro mnoho filmových diváků po celém světě a pro většinu Američanů spojována především s přepisem jediného románu Margaret Mitchellové Jih proti Severu (Gone with the Wind, 1936, česky 1938), jasně ukázala, že obraz Spojených států jako bezkonfliktního "nového světa" je nesmyslný. Již před touto válkou narušovalo zdánlivou idylu nejen otroctví, které jižní státy považovaly za nezbytné pro svůj ekonomický rozvoj, ale především rostoucí snaha Jihu zachovat si regionální identitu. Jižanské mýty C I N E P U R / Americký jih ve filmu I. / Romantika a násilí
C I N E P U R / Americký jih ve filmu II. / Jih jako (ne)morální místo Jižanští klasikové a stříbrné plátno Nejlepší jižanští autoři románů a povídek jsou nejen zdatní vypravěči příběhů, ale také výborní stylisté. Právě v tom spočívá základní problém: Jak převést příběh na plátno, aniž by se ztratil jeho bohatý jazyk a aniž by zmizely četné metafory, symboly a historické i jiné narážky? Když psal William Faulkner pro Hollywood scénáře, měl problémy s hovorovou angličtinou a stále používal sofistikovaný jazyk svých povídek. Studio MGM si ho přitom v květnu 1932 najalo, aby pro ně za 500 dolarů týdně (později mu byl plat pro neschopnost snížen na polovinu) psal "původní příběhy, dialogy, adaptace a úpravy a v případě potřeby mohl být zapůjčen jiným producentům." Bratři Coenové parodovali Faulknera v Bartonu Finkovi (1991) v postavě W.
C I N E P U R / Film noir - záblesky černé
Institut Dokumentárního Filmu
Filmy — Velikáni filmu
Aktuálně: Bratři Quayové se vrací k Schulzovu Sanatoriu | Kinograf
Pavel Branko - Odsudeny na dozivotie – interview, zivotopis