background preloader

Teorie

Facebook Twitter

Slavné dny pro SŠ: Den, kdy začal vraždit Jack Rozparovač. Text článku: Délka: 90 minut Postup:

Slavné dny pro SŠ: Den, kdy začal vraždit Jack Rozparovač

Nezáměrná kooperace umělé inteligence a filmového štábu – 25fps. ANALÝZA: Scénář filmu Sunspring – JAN ČERNÍK – Scénář ke krátkometrážnímu filmu Sunspring (2016) napsala umělá inteligence, která se označuje jako Benjamin.

Nezáměrná kooperace umělé inteligence a filmového štábu – 25fps

Je to pravděpodobně jeden z mála momentů v dějinách kinematografie, kdy samotný scénář přitahuje více pozornosti než výsledný film Oscara Sharpa, který byl letos uveden na Sci-fi-London 48 Hours Film Challenge (čtyřstránkový scénář je k nahlédnutí zde a výsledný film zde). Předmětem tohoto textu nejsou úvahy, zda počítače nahradí scenáristy a spisovatele (i když se k tomu v závěru vracím).

ZÓNA *** netuctové filmy (nejen) na DVD.

Bordwell/Thompsonová - Umění filmu

Mizanscéna Apokalypsy « H_aluze. Konec světa se, alespoň podle Mayů, blíží, proto jsem si dovolila zmobilizovat některé své spolužáky z Katedry filmových studií FF UK a s jejich pomocí pro vás připravit malý tematický seriál.

Mizanscéna Apokalypsy « H_aluze

Počínaje tímto číslem naší H_aluze vám budeme pravidelně servírovat analytické texty, zabývající se filmem Francise Forda Coppoly Apocalypse Now Redux. Tyto texty vznikly jako výstup ze Semináře filmové analýzy v roce 2010. Každý z autorů těchto textů ke snímku přistupuje z jiného konce a jako celek mohou předkládané texty tvořit zajímavý vhled do fungování tohoto megalomanského filmu. Jelikož H_aluze, kterou právě držíte v rukou, je zamýšlena jako dvojčíslo, dovolila jsem si seriál uvést hned dvěma texty. FAMU. 03178311. Filmová výchova. Heslem dneška je destrukce, říká režisér Ken Loach v exkluzivním rozhovoru. Ken Loach mluví tiše, až něžně.

Heslem dneška je destrukce, říká režisér Ken Loach v exkluzivním rozhovoru

Ovšem poslouchat jeho výroky je i tak rozhodně těžší než dívat se na jeho filmy, z nichž mnohé patří do zlatého fondu evropské kinematografie. Tomuto socialistovi tělem i duší, doyenovi britských "rozhněvaných mladých mužů", byl v Česku před dvěma týdny uveden snímek Duch pětačtyřicátého (The Spirit of 45). Výborně sestříhaný dokument o poválečné euforii, jež na dlouhou dobu ovlivnila britskou politiku a společnost, nazvala britská média Loachovým "nejlepším filmem desetiletí" (The Telegraph), ale také "šílenou marxistickou fantazií" (The Daily Mail). Víc než jen romantická adorace pospolitosti Loach tu použil archivní záběry, které spojil s dobovými rozhovory a po svém vyprávěl příběh společenské proměny v letech 1945–1950, která se vyznačovala pospolitostí, vírou v lepší zítřky a znárodňováním.

Z filmu Spirit of 45 - poválečná auforie ve Velké Británii Loach ovšem má i svou profesionální tvář vynikajícího filmového režiséra. Ken Loach. Lidovky.cz - aktuální zprávy. Myslet filmem. Na blížícím se Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě bude v české premiéře uveden nový film Jean-Luc Godarda SOCIALISMUS (Film socialisme), který vstoupí i do české distribuce.

myslet filmem

FILM NOIR BLOG. Fenomén fotografie ve filmu. Pier Paolo Pasolini. V neděli 19. 9. 2010 mohli noční diváci italské veřejnoprávní televize RAI 1 sledovat speciální vydání TG1 – RAICINEMA Nero petrolio (Černá nafta) mapující vztah významných Italů k ropě ve 20. století a důsledky jejich nonkonformní činnosti v této oblasti.

Pier Paolo Pasolini

Dokument, který natočil Roberto Olla, byl vysílán mezi 23:30 a 0:30 nad ránem, což nepřekvapí u tak ožehavého tématu, jako je vztah ropy a významných italských činitelů v pohnuté historii italského 20. století. V této pozdní hodině nás ještě méně překvapí, že jedním z hlavních témat byla smrt Piera Paola Pasoliniho v souvislosti s jeho nedokončeným kontroverzním románem Petrolio (Nafta). Greatest Films of All Time: Where's the funny? - scanners. The big loser in the 2012 Sight & Sound critics poll is... funny.

Greatest Films of All Time: Where's the funny? - scanners

OK, we know there are no losers, only winners! But, still, with the obvious exceptions of "Citizen Kane" and "Rules of the Game," this decade's consensus choices for the Greatest Films of All Time are not a whole lotta laughs, even though they're terrific motion pictures. There's not much in the way of chuckles or joie de vivre to be found in "Vertigo," "Tokyo Story," "Man with a Movie Camera," "The Searchers," "The Passion of Joan of Arc"... At least "Sunrise," "2001: A Space Odyssey" and "8 1/2" have healthy senses of humor, but "Kane" and "Rules of the Game" are the only movies in the top 10 with the propulsive vitality of (screwball) comedy.

They are flat-out fun (even if they are regarded as "classics"). I say this as someone who believes that comedy is everything, and that drama is lifeless (or at least emotionally stunted) without it. Scéna z Hereafter. V případě dlouhé kariéry Clinta Eastwooda se nezřídka stává, že se některé jeho filmy dostávají do stínu jiných – těch slavnějších, oscarových či alespoň divácky vděčných.

Scéna z Hereafter

Psanec Josey Wales vytlačil z povědomí Železný stisk, Madisonské mosty Půlnoc v zahradě dobra a zla nebo válečný diptych Války našich otců / Dopisy z Iwo Jimy stylizované retro Výměna apod. Tyto pro oficiální kritiku nezvládnuté a někdy i komerční nezdary obsahovaly oproti mainstreamu vždy nějakou „nesrovnalost“ – většinou v samotném příběhu, který se vymykal běžným zvyklostem a očekáváním. Málo režisérů má v současném Hollywoodu takové postavení, že dokážou prosadit látku, která přináší větší risk než zisk. Ti, kdo se o to stále pokoušejí, čeká strmý kariérní pád (Shyamalan), nebo odchod z „továrny na sny“ (Malick). Eastwood přetrvává – snad právě proto, že své neúspěchy zatím vždy vyvážil filmem, který se stal událostí.

Pavel Holubec: Temný rytíř nám říká, že sám na to už nestačí. Christopher Nolan natočil třetí a závěrečný film nové Batmanovské trilogie: Temný rytíř povstal.

Pavel Holubec: Temný rytíř nám říká, že sám na to už nestačí

Ačkoli druhý díl celé série, Temného rytíře, podle mě zdaleka nepřekonal, i přesto tento snímek stojí za zamyšlení. Nikoli však proto, že by to byl politický film a apologetika současného rádu, jak píše Ondřej Lánský v článku Batman skončil: Do pekla s revolucemi. Zuzana Kubišová: Proč a jak Batman hájí kapitalismus. Nelze než souhlasit, že Temný rytíř povstal „je slepenec, který se toho snaží spojit příliš mnoho,“ jak uvádí ve svém článku Pavel Holubec.

Zuzana Kubišová: Proč a jak Batman hájí kapitalismus

Ani tato skutečnost ovšem nijak nevylučuje, že způsob začlenění některých motivů do filmu vede k tomu, že celá Nolanova batmanovská trilogie (Batman začíná – 2005, Temný rytíř – 2008, Temný rytíř povstal – 2012), a zvláště pak poslední díl, nereflektovaně podporuje stávající společenské uspořádání a dehonestuje jakékoliv pokusy o společenskou kritiku a alternativy. Takové interpretace již ve svých článcích nabídli například Ondřej Lánský, Jan Čulík, Petr Kořínek či v posledním čísle Nového Prostoru (NP 401) Kateřina Kňapová. Způsob, jakým režisér a scénáristé pracují s tématy individualismu, sociálních nerovností a systémových alternativ, příčin ekonomické krize a charity, nesměřuje k ničemu jinému než k obhajobě kapitalismu.

Proč se tedy zrovna u Batmana zaměřovat na žánrově samozřejmý individualismus? Ondřej Lánský: Batman skončil: Do pekla s revolucemi. Americký režisér Christopher Nolan natočil politický film. Možná to nezamýšlel, možná by s tím nesouhlasil, ale je to tak. Poslední snímek z trilogie o temném rytíři Batmanovi, Temný rytíř povstal, vyznívá totiž jednoznačně jako apologetika současného řádu. Mýtus temného rytíře. Nový Batman je film, který určitě zasluhuje důkladné promyšlení. Nolan jím ve své filmografii navázal na originální a dějově přehledně rozvrstvenou sci-fi Počátek (Inception, 2010), která byla kritizována snad jen za údajný nedostatek snahy o emocionální angažování diváků. Temný rytíř povstal naproti tomu sklízí rozporuplné reakce týkající se nejen ideologie, ale také samotného vyprávění, patosu či tempa filmu (všechny tyto výhrady shrnuje Jindřiška Bláhová v textu Nejméně podařený Batman od Nolana, Hospodářské noviny 25. 7. 2012).

Přesto není příliš adekvátní konstatovat, že tento film je prostě průměrný. Naopak, anatomie jeho „selhání“ je mnohem víc fascinující než očekávatelný úspěch řady méně výrazných filmů. Jak nepsat o Batmanovi. Nolanův Batman prý obhajuje a utvrzuje kapitalismus, přičemž delegitimizuje všechny snahy o alternativu. Tupí revoluce a snad i samotné Occupy Wall Street; je tedy jakýmsi hollywoodským revizionistou. Porůznu se můžeme dočíst, že představuje rytíře konzervatismu nebo pravicového majora Zemana. Temný rytíř povstal (The Dark Knight Rises, 2012, recenze v A2 č. 17/2012) vzbudil překvapivě podrážděné reakce ze strany levicových publicistů, jeho možné politické přesahy, především pak obraz kapitalismu zmiňuje alespoň letmo prakticky každá recenze.

Paralely mezi superhrdinským mýtem a dnešními politickými reáliemi se zdají být samozřejmé, a tak se jednotliví autoři předhánějí ve výčtu prvků, jež z Batmana údajně činí advokáta systému. Takový způsob interpretace není legitimní, protože ignoruje žánrová pravidla komiksu, resp. jeho filmových adaptací, a zavádí jakýsi primitivně alegorický kód čtení.

Batman jako žánrové dílo Revoluce, nebo chaos? Návrat temného rytíře. Zastřešující myšlenkou druhého dílu batmanovské trilogie režírované Christopherem Nolanem byla věta vyřčená Harveym Dentem: „Buďto zemřete jako hrdina, nebo žijete tak dlouho, až se z vás stane padouch.“ Tíživé sdělení v novém světle rezonuje i ve třetím snímku, jenž přináší nový pohled na hrdinství. Letos v květnu filmoví nadšenci, fandové do komiksů i někteří filmoví kritici pěli ódy na epický rozměr a upřednostnění postav před prvoplánovým spektáklem v Avengers, neadekvátně označovaných jako první filmový crossover. Jak plané řeči to byly, nyní ukazuje vskutku epický Temný rytíř povstal, opírající se o opravdu propracované postavy. Třetí a finální část série o ikonickém maskovaném hrdinovi vydavatelství DC Comics představuje obdivuhodný vypravěčský konstrukt.

Kritiky, recenze / Temný rytíř povstal / Nolanův labyrint. Nové pokračování batmanovské série jen stvrzuje výjimečné postavení Christophera Nolana v současném Hollywoodu. Po dějově nezvykle originální a komplexní sci-fi Počátek totiž tvůrce přišel se snímkem, který naopak klade před diváka jeden paradox za druhým. Temný rytíř povstal je ovšem ve své rozporuplnosti podobně vyhraněný vůči současným hollywoodským tendencím jako Nolanův předchozí snímek.

Nediegetický střih - Hledat Googlem. O Impulsu - Impuls HK. Americký jih ve filmu I. / Romantika a násilí. V jižních státech USA se již od občanské války Konfederace proti Unii (1861–1865) tradičně daří nejrůznějším mýtům, zdaleka ne všechny však korespondují s vizí Ameriky jako zaslíbené země, kde lze dosáhnout úspěchu, bohatství a štěstí vlastní pílí a přičinlivostí a kde všichni mají stejnou šanci bez ohledu na původ, místo narození či náboženské vyznání. Válka Jihu proti Severu, která je pro mnoho filmových diváků po celém světě a pro většinu Američanů spojována především s přepisem jediného románu Margaret Mitchellové Jih proti Severu (Gone with the Wind, 1936, česky 1938), jasně ukázala, že obraz Spojených států jako bezkonfliktního "nového světa" je nesmyslný. Již před touto válkou narušovalo zdánlivou idylu nejen otroctví, které jižní státy považovaly za nezbytné pro svůj ekonomický rozvoj, ale především rostoucí snaha Jihu zachovat si regionální identitu.

Jižanské mýty. Americký jih ve filmu II. / Jih jako (ne)morální místo. Jižanští klasikové a stříbrné plátno Nejlepší jižanští autoři románů a povídek jsou nejen zdatní vypravěči příběhů, ale také výborní stylisté. Právě v tom spočívá základní problém: Jak převést příběh na plátno, aniž by se ztratil jeho bohatý jazyk a aniž by zmizely četné metafory, symboly a historické i jiné narážky? Když psal William Faulkner pro Hollywood scénáře, měl problémy s hovorovou angličtinou a stále používal sofistikovaný jazyk svých povídek. Studio MGM si ho přitom v květnu 1932 najalo, aby pro ně za 500 dolarů týdně (později mu byl plat pro neschopnost snížen na polovinu) psal "původní příběhy, dialogy, adaptace a úpravy a v případě potřeby mohl být zapůjčen jiným producentům. " Bratři Coenové parodovali Faulknera v Bartonu Finkovi (1991) v postavě W.

Zato filmy natočené podle jeho vlastních děl zpravidla ztrácely veškerou osobitost. Od jižanské gotiky k westernu. Film noir - záblesky černé. Institut Dokumentárního Filmu. Filmy — Velikáni filmu. Aktuálně: Bratři Quayové se vrací k Schulzovu Sanatoriu. Pavel Branko - Odsudeny na dozivotie – interview, zivotopis.