Lesk a bída TTIP. Pavel Poc, biolog a poslanec Evropského parlamentu za ČSSD, je členem evropské Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů a předsedou oficiální Meziskupiny Evropského parlamentu pro klimatické změny, biodiversitu a udržitelný rozvoj.
Mimo to je místopředsedou Skupiny poslanců proti rakovině a členem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).Je patrně jediným českým europoslancem, který nejen navrhl, ale také nakonec úspěšně prosadil kompletní zamítnutí návrhu nařízení Evropské komise o tzv. semínkovém zákonu (směrnice o zákazu pro zahrádkáře vyměňovat si mezi sebou semínka). Vedení TV Prima nutilo redaktory, aby prezentovali uprchlíky jako hrozbu. Server HlídacíPes.org zveřejnil informace o tom, že vedení televize Prima dalo svým redaktorům instrukce, že k uprchlické krizi je třeba zaujmout jasný postoj v tom smyslu, že uprchlíci představují hrozbu, nechceme je tu a obáváme se islamizace.
Co se to vlastně děje v Iráku a Sýrii? O víkendu se v Iráku odehrálo několik událostí, které dobře ilustrují současnou situaci v regionu.
Zatímco se v Bagdádu jednalo o podobě nové vlády, která by po skandálním vládnutí Núrího Málikího smířila irácké menšiny pod vedením šíitského kandidáta na předsedu vlády Hajdara Abádího, několik desítek kilometrů severně zaútočily radikální šíitské milice na sunnitskou mešitu a zavraždily přes sedmdesát věřících. Na protest proti tomuto barbarskému činu opustili sunnitští poslanci jednání a oddálili společný postup proti islamistickým radikálům na východě země. V rychlém sledu následovala řada sebevražedných útoků radikálních sunnitských organizací po celém Iráku. Jedním z cílů se stala i budova irácké bezpečnostní služby v Bagdádu, ale k atentátům došlo i v dosud relativně klidném Arbílu, hlavním městě kurdské autonomní oblasti. Ukazuje se tak, že sunnitsko-šíitská nevraživost je pro současnou situaci zcela určující. Po americké invazi. Trade and migration: Why TTIP would exacerbate the problem. Odvaha k nulové toleranci šikany.
V minulých týdnech médii proběhla zpráva o dvanáctileté chudé romské dívce Nicole Barr, jejíž výsledky v inteligenčních testech překonaly výkony Alberta Einsteina či Stephena Hawkinga.
Lze ale tento příběh vnímat jinak než jako jednu z kuriozit, která plní stránky bulvárních titulů? Co nám říká o současném školství a jak ho lze vztáhnout k výzvám, kterým čelí současná společnost? Je otázkou, do jaké míry mediální popularita talentované romské školačky může vyvolat širší diskuzi o nespravedlnostech ve vzdělávání, anebo zda naopak zůstane jen součástí mediálního kaleidoskopu kuriozit a bizarních příhod. Nepřátelská společnost. Před dvěma lety jsme s kolegou Lukášem Rychetským napsali text Zlověstné mlčení elit.
Článek kritizoval sílící rasistický konsensus v české společnosti a mlčení těch, kteří by proti rasismu měli protestovat. Mluvil tady někdo o multikulti pohodičce? Petra Hůlová chce od mladé levice slyšet odpověď na několik otázek týkajících se migrace.
Zaručí se autoři A2, že za dvacet let nebude na Jižáku platit právo šaría? Můžou autoři Deníku Referendum s jistotou říct, že do třiceti let nebudou v Kladně, Budějovicích nebo Pardubicích africká nebo arabská ghetta a jejich frustrovaní obyvatelé nebudou vyvolávat násilné rioty v ulicích? Zkusil jsem vzít její vtipně naivní otázky vážně, přestože se domnívám, že pokud jde o přijímání válečných a politických uprchlíků, neměly by v demokratických zemích být ani pokládány.
Zpochybňují totiž mezinárodní právo a zamlžují skutečnost, že otázky integrace a soužití cizinců s většinovou společností, jsou otázky politické – tedy takové, které se měly systematicky řešit na nejvyšší úrovni již desítky let. Rap a policejní násilí v černé a bílé. Syrové reakce na Ferguson a další incidenty rozhodně nepůsobí optimistickým dojmem, na druhou stranu je ale pozitivní, že díky internetu a relativní svobodě muzikantů dnes vznikají radikální a politicky angažované klipy, které by v éře MTV a velkých labelů jen těžko mohly spatřit světlo světa.
Novinkou je také to, že se k aktuálním společenským tématům otevřeně vyjadřují i rappeři, kteří patří do mainstreamu – letošní album Kendricka Lamara se v USA drželo dva týdny na čele albového žebříčku a jeho prodeje se blíží sedmi stům tisíc kusů. A ani mladíček Vince Staples se svým hutným trapovým soundem nemá zrovna moc společného s uvědomělým rapem, který tato témata zpracovával v minulosti. (Varování: Následující komentáře vyzrazují pointy klipů.) Notoričtí eurolháři. Problém notorického lháře je v tom, že se svým lhaním nikdy nesmí přestat; jediné zrnko pravdy mění v trosky nejen konstrukci všech jeho lží, ale i osobnost lháře samotného, veškerou jeho vážnost a vliv.
Současní okupanti poraženého Řecka, kteří odteď – na základě dohody z 13. července – mohou zakázat i vládní legislativní návrhy ještě před jejich projednáním v řeckém parlamentu (například – dejme tomu – referendum o úsporných opatřeních), jsou přesně v situaci klasických lhářů, jimž nezbývá než další útěk dopředu.
Když na počátku řecké krize před pěti lety socialista Jorgos Papandreu protrhl kaskádu fiskálních a dluhových lží, z nichž se napakovaly evropské banky (potažmo zbrojaři) a které předchozím řeckým vládám pomáhal účetně zamlžit Goldman Sachs (v letech 2002–2005 byl šéfem evropské divize této americké gigabanky Mario Draghi, dnes kormidelník ECB a hlavní finanční odpůrce Tsiprasovy vlády), byl honem vytvořen obraz záložního nepřítele. Austerity selhala: Otevřený dopis Thomase Pikettyho Angele Merkelové.
Nekonečná politika úspor, kterou Evropa vnucuje Řecku, jednoduše nefunguje.
Řekové teď nechali zaznít své hlasité ne. Jak většina světa předpokládala, finanční požadavky, jimiž Evropa Řecko zahrnula, zničily jeho ekonomiku, vedly k masové nezaměstnanosti, ke zhroucení bankovního systému a zároveň prohloubily dluhovou krizi – výše dluhu eskalovala do dnešních nesplatitelných 175 procent vůči HDP. Co s uprchlíky? Předpoklady EU jsou klamné, ukazují zpovědi migrantů. V záplavě emotivních výkřiků na téma imigrace a přílivu uprchlíků do Evropy to může být špetka naděje, že kultivovaná a argumentovaná kritika ještě není vyhynulým žánrem.
Byť není zrovna moc slyšet a kdyby debatní žánry měly svou červenou knihu ohrožených druhů, patrně bychom ji tam našli. Zatímco se EU potýká s nerudovskou otázkou, kam s uprchlíky z rozvrácených zemí - jen do začátku června jich letos přes Středozemní moře převalilo 85 tisíc - snahy o řešení možná vycházejí z úplně chybných předpokladů. O smyslu a užitečnosti vědy. Technický termín „vědecká práce“ Dřívější poměrně srozumitelný termín „vědecká práce“ nebo ještě starší pojem „badatelství“ jsou dnes nahrazovány v psaném i mluveném projevu legislativními pojmy.
Od 6. srpna 2008 platí nařízení Komise Evropských společenství číslo 800, které rozlišuje jen základní výzkum, průmyslový výzkum překládaný také jako aplikovaný výzkum (industrial research) a vývoj. Toto nařízení je nadřazené české legislativě a stejně jako v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací z roku 2006 v něm chybí tzv. neprůmyslový vývoj a další kategorie. (…) Současný stav bude platit do roku 2013, uvedla místopředsedkyně Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Miroslava Kopicová na zasedání Akademického sněmu 16. 12. 2008 (Akademický bulletin, leden 2009, s. 20–21). Užitečnost jako příkaz doby. Free Voina. Bosna a Hercegovina na jaře. Saša Uhlová: Jak jsem se rozhodla být novinářkou, příběh jedné fotografie. Včera dopoledne, když jsem cosi pokojně kutila v domácnosti, telefonoval mi přednosta gynekologicko-porodnické kliniky prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc. Věda potřebuje svoji superstar.
Minulý týden skončila americká třináctidílná dokumentární minisérie Kosmos – časoprostorová odysea (Cosmos: A Spacetime Odyssey), která běžela na televizních stanicích Fox a National Geographic. Od uvedení prvního dílu na začátku května se kolem ní strhla vlna protichůdných emocí, jež přitáhly neobvykle velkou pozornost, vezmeme-li v úvahu, že jde o populárně-naučný pořad. Existuje hned několik důvodů, proč je úspěch seriálu tak důležitý. „Jakmile se nám po dlouholetém vědeckém výzkumu vyjeví určitý vědecký fakt, jeho správnost už nemůže být předmětem diskuse.
Timeglider: web-based timeline software. Kolem stovky lidí protestovalo proti Jochovi jako poradci premiéra. 18. 8. 2010 14:55 , autor: ČT24 "Jsme tady proto, abychom odmítli osobu pana Jocha, jehož pojetí lidských práv je podle nás nešťastné," řekl jeden z protestujících. "Chceme na Úřadu vlády Anti-Kocába," stálo na jednom z transparentů, které drželi zase Jochovi obhájci.
"To, že ho označují za fašistu a xenofoba, není podloženo žádnými argumenty," řekl ČT Zbyněk Klíč z Mladých konzervativců. Zastáncům Jocha vadí zejména pojetí lidských práv dosavadního vládního zmocněnce Michaela Kocába, který podle nich preferuje vybrané skupiny občanů na úkor jiných. Když Kocáb rezignoval na post ministra, Joch to komentoval slovy, že konečně udělal správnou věc. Belohradsky20100821. Video: Bobřík odvahy Zdeňka Bakaly. František Kostlán: Dienstbierovci a Švejkzenbergovci vytáhli do boje s Fischerovou. Už ani nevím, kolikrát jsem slyšel či četl větu: ten a ten nemá šanci na zvolení, proto budu volit jiného, který se mi sice líbí mnohem méně, ale má šanci se tam dostat. Tato myšlenka vždy byla nástrojem, či naopak důsledkem manipulace. Ten první politik (strana), který prý neměl šanci se někam dostat, se tam nedostal, protože jej lidé, kterým se líbil, nevolili z výše popsaných obav.
Dostal se tam druhý, který nebyl tak dobrý, ale oproti dalším kandidátům je tzv. menším zlem - a podle toho také naše politika vypadá. Za tristní stav naší politiky může do velké míry právě tato hloupá myšlenka. U nás nemá šanci dělat politiku někdo, s nímž by mohla být větší spokojenost: nedostane se tam, protože je předem řečeno, že „nemá šanci se tam dostat“.
Pavel Baloun: Pokus o pogrom. Do vězení nenastoupím, vzkázal opět Roman Smetana. Blažena Švandová: Copak neznáte Kalouska? Po páteční konfrontaci dvou verzí telefonátů Miroslava Kalouska Petru Lessymu - té Kalouskovy a té Lessyho - na zasedání bezpečnostního výboru se sobotní Lidové noviny obsáhle věnovaly opakovaným pokusům ministra financí Miroslava Kalouska ovlivnit vyšetřování policie v kauze CASA. Z azylu pro Assange se stává diplomatický problém. Jak dlouho trvá zmanipulovat média? Necelých pět minut. Michal Zlatkovský k tomu, jak zřejmě vznikl text o facebookovém prohlášení asistenta místopředsedy KSČM Jaromíra Petelíka. V sobotu 27. října se jako lavina šířila českými médii zpráva o údajných nenávistných výrocích komunistického zastupitele Prahy 8 Jaromíra Petelíka. Petelík měl na svou facebookovou zeď napsat krátký status o věšení pravičáků a vyvlastnění majetku podnikatelům.
Že je jediný důkaz proti Petelíkovi nepříliš umný podvrh, už ale žádná redakce zjistit neuměla. Tomáš Schejbal: Mluvil tu někdo o lucernách aneb „hádej, kdo přijde na večeři“? František Kostlán: Hejsa, to se máme, župy, žup! Adam Borzič: Křesťanství dnes potřebuje jurodivé, heretiky a protestanty. I.Stačí jen letmý pohled na současné křesťanství v západním světě a vnímavému pozorovateli je jasné, že se ocitlo v jedné z nepropastnějších krizí za celou dobu své existence. Projevem této krize je i masový úbytek členů tradičních církví, kterého si všímá i sekulární tisk, a který je leckdy povrchně bulvárně a nepřesně hodnocen jako ústup víry a náboženství jako takových. Příznakem krize je i růst fundamentalistických forem křesťanství, které autentickou odpověď na potřeby dnešního lidstva nenabízejí. Příznakem této krize je i většinová neschopnost formulovat z křesťanských pozic účinnou kritiku neoliberálního kapitalismu a jevů s ním souvisejících (růst rasismu, xenofobie).
Milan Hanyš: Charita proti sociálnímu státu. Filip Outrata: Billboardová aféra, ČSSD a církve. Patrik Eichler: S pozdravy Katolickému týdeníku. Jiří Vyleťal: Úvaha na téma přiměřené míry majetku. Filip Outrata: Dvakrát o dialogu křesťanů a marxistů. London Riots. #OccupyWallStreet/ Occupy Wall Street. Důchodci v Berlíně osquatovali společenské centrum, brání se jeho zrušení. Berlínští důchodci-squatteři se stále drží. Olivie Brabcová: Jak policie zakroutila krkem squatterské kytaře. Deník Referendum. Jan Májíček: SYRIZA: Odpověď na krizi je na levici. Petr Jedlička: Protesty v Quebecu pokračují, ale výsledek zůstává nejasný. Protestní inspirace II: Quebec. Jan Májíček: Řecko po volbách: boj pokračuje. Protestní inspirace I: Španělsko. František Kostlán: Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to do velké míry média – díl I.
Ivan Foletti: Zprávy z pralesa aneb jak se u nás stigmatizuje. Roman Sikora: Hovna k hovnům. ProAlt: Za situací v ulici Přednádraží je selhání úřadů. Obyvatelé z ulice Přednádraží chtějí znát pravdivé záměry úředníků s lokalitou. Přednádraží jako „zaviněná pohroma“ Ondřej Vaculík: K „břeclavskému případu“ ještě pár slov. Iniciativa Bydlení pro všechny: Zakryli jsme se šátky, aby nešlo o tváře a jména, ale o odhalení problému. Saša Uhlová: Tvrdě trestat! Samozřejmě ty druhé.
Saša Uhlová: Další brutální útok médií: dvanáctiletého kluka dobila klacky. František Kostlán: Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to i média. Díl II: TV Prima, Česká televize. František Kostlán: Analýza protiromského štvaní v médiích III.: MF Dnes - iDnes.cz, Právo - Novinky.cz. František Kostlán: Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to i média. Díl IV: Deník.cz, ČTK, bulvár.
Uhl a Šabatová kritizují výraz nepřizpůsobiví. Právník České televize oponuje: V ČT pracují cikáni. Jakou roli sehrávají při protiromských nepokojích média? František Kostlán: Spolupráce policistů a romských asistentů se osvědčuje. František Kostlán: Konkrétní kauzy násilí z nenávisti v České republice. Minulost už zatraceně dávná. Rada ČT shledala stížnost Petra Uhla na zkreslené zpravodajství zcela oprávněnou. Günter Grass nepřestává „zlobit“
Ivan Štampach: Policejní stát na obzoru? Iniciativa ProAlt a Federace výkonných zaměstnanců České pošty brání Vaši poštu Networked Politics from Tahrir to Taksim: Is there a Social Media-fueled Protest Style? Pentagon Papers.