Slavnostní řeč Perikla nad padlými v roce 431 př. n. l. Text článku:
Historický rozměr ideologie. Text článku: Vědeckou debatu o ideologii lze bez nadsázky označit za velmi komplexní, kontroverzní a zároveň do jisté míry nepřehlednou.
Pojem, který vedle politologie, sociologie, psychologie, mediálních studií nebo ekonomie ovlivňuje i filosofické uvažování, však na druhou stranu charakterizují pozoruhodně podobné historické diskuse. S určitou dávkou zjednodušení se všichni myslitelé v této souvislosti zabývají „vědou o idejích“, jak o ideologii hovořil osvícenský filosof Destutt de Tracy (1754–1836), který měl však na rozdíl od svých následovníků za to, že ideologie je zcela neutrálním procesem tvorby a fungování idejí ve společnosti.
Ideologie v Marxově pojetí. Historické proměny pojmu ideologie - Pavel Šaradín. Volek Medialni studia mezi kritikou ideologie. Antologie ideologických textů - Ústav pro studium totalitních režimů. Nestor Makhno. RrxW1.png (PNG Image, 1250 × 882 pixels) - Scaled (81%) Ivan Štampach: Podaří se levici prosadit byrokracii proti demokracii? Ve sněmovně v posledních týdnech hořel boj o zákon o služební zákon, přesněji řečeno o novelu Zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) č. 218/2002 Sb., která by umožnila jeho hladší náběh počínaje příštím rokem.
Opoziční strany nemohou dát dohromady hlasy pro odmítnutí novely a zvolily legální, ale neseriózní metodu, již, jak známo, příležitostně užívají oba hlavní bloky politického sporu, metodu obstrukcí. Nekonečnými diskusními příspěvky by se hlasování oddalovalo. Účinnosti zákona by ovšem neschválení novely nezabránilo. Jen by prý jeho realizace byla výrazně dražší. Karel Čapek socialista. Leckdo se rád odvolává na Karla Čapka a jeho text Proč nejsem komunistou.
Zaklínají se jím čeští politici a novináři, je součástí školních osnov i antikomunistických kampaní: slavný spisovatel se změnil v proroka, který už před desítkami let posvětil konec dějin a naše dnešní pořádky. Jenže takový postoj je především výrazem bezradnosti. Taková tuctová víra. Le Goff, J.: Středověký člověk a jeho svět. Kniha je souborem esejí deseti evropských historiků a sociologů, zabývající se fenoménem "středověkého člověka".
Eseje se zaměřují na charakteristické role v tehdejší společnosti a život s nimi spojený. Každý autor rozebral jednoho z charakteristických zástupců (mnich, voják/rytíř, rolník, měšťan, intelektuál, umělec, obchodník, žena, světec, člověk na okraji společnosti). Nejprve ze všeobecně známých pohledů, poté už v podrobnostech a hlavně souvislostech na konkrétní evropské dění a fakta. Kniha se pohybuje na pomezí primární a sekundární literatury. Každá kapitola je sestavena z mnoha a mnoha zdrojů, ale ve výsledku je kniha zcela novým a jedinečným souborem, který staví na provázanosti vztahů a celistvosti, ukazující vztahy ve středověké Evropě.
Opomenuté typy, kterými se kniha nezabývá – poutník, křižák, biskup, žoldnéř, šlechtic, lékař, chuďas, kacíř, dítě, námořník, soudce, úředník. Bread and circuses. "Bread and circuses" (or bread and games) (from Latin: panem et circenses) is metonymic for a superficial means of appeasement.
In the case of politics, the phrase is used to describe the creation of public approval, not through exemplary or excellent public service or public policy, but through diversion; distraction; or the mere satisfaction of the immediate, shallow requirements of a populace,[1] as an offered "palliative.
" Juvenal decried it as a simplistic motivation of common people.[2][3][4] The phrase also implies the erosion or ignorance of civic duty amongst the concerns of the commoner. Arch of Constantine. The Arch of Constantine (Italian: Arco di Costantino) is a triumphal arch in Rome, situated between the Colosseum and the Palatine Hill.
It was erected by the Roman Senate to commemorate Constantine I's victory over Maxentius at the Battle of Milvian Bridge on October 28, 312.[1] Dedicated in 315, it is the latest of the existing triumphal arches in Rome, and the only one to make extensive use of spolia, re-using several major reliefs from 2nd century imperial monuments, which give a striking and famous stylistic contrast to the sculpture newly created for the arch. Historie demolice stalinova pomníku v Praze na Letné. Dějiny a současnost, První máj – kultu čas. Vítězný oblouk (Paříž) Vítězný oblouk Vítězný oblouk v noci Vítězný oblouk v Paříži (celým francouzským názvem Arc de Triomphe de l'Étoile nebo jen Arc de Triomphe) je vítězný oblouk, který dal postavit Napoleon Bonaparte na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova.
Kalokagathia. Kalokagathia (řecky: podstatné jméno καλοκαγαθία, καλός κἀγαθός, ze spojení dvou adjektiv καλός - krásný, καί - spojka a, αγαθός - dobrý), také kalos kai agathos, je pojem, který vyjadřuje antické řecké přesvědčení, že krásné a dobré, krása a ctnost patří k sobě a mají mnoho společného.
Mytus_kalokagathia.pdf. Olympijské hry. Olympijské hry jsou hromadná mezinárodní sportovní soutěž v mnoha různých disciplínách a sportech, za účasti sportovců z celého světa, které se pořádají jednou za čtyři roky (toto období mezi jednotlivými hrami se nazývají "olympiáda").
Svého předchůdce a vzor mají v antických olympijských hrách, konaných ve starém Řecku v Olympii na poloostrově Peloponés. Jejich zakladatelem byl podle pověsti Hérakles. Pořádají se jako: Letní i zimní olympijské hry se konají jednou za 4 roky. Spartakiáda. Fotografie z II. celostátní spartakiády, konané na Masarykově stadionu v roce 1960 Akce s názvem spartakiáda se konaly také například v Sovětském svazu a Německé demokratické republice.
Spartakiády spočívající v hromadných gymnastických vystoupeních i soutěžích v amatérském i profesionálním sportu se konaly také v Albánii v letech 1959, 1969, 1974, 1979, 1984 a 1989. V současné době velkolepé masové tělocvičné přehlídky s ideologickým podtextem pěstuje zejména Severní Korea a Čína. Dělnické spartakiady[editovat | editovat zdroj] Maninská I. dělnická Spartakiada (1921)[editovat | editovat zdroj] Maninská spartakiáda 1921. Dějiny a současnost, Jak ochutnat komunistický ráj. Československé spartakiády představují světový unikát. Nikde jinde na světě se synchronizovaný pohyb cvičenců neprováděl v takovém měřítku a nestal se předmětem tak systematické politické manipulace. Jménem „spartakiáda“ se komunističtí organizátoři hlásili k tradici meziválečné komunistické tělovýchovy, která v roce 1921 uspořádala na pražských Maninách své první veřejné vystoupení.
Nicméně rozsahem, stylem, organizací i personálním obsazením navazovaly spartakiády mnohem spíše na dřívější sokolské slety. Dvacáté století - Úvod. Hvězdné války měly Sověty zruinovat — Svět. Reartikulace konceptů ideologie a hegemonie. Multimediální pomůcka z audiovizuální kultury. Anotace: Nejzřetelnějším nástrojem ideologického ovlivnění filmu bývá politická propaganda, která více či méně skrytě, tezovitěji nebo naopak rafinovaněji diváka ovlivňuje názory a postoji sociální skupiny, jíž prostřednictvím filmu slouží. V této lekci se zaměříme jak na klasické případy průniku ideologie do filmu (nacistická a komunistická totalita), tak na méně zjevnou podobu „angažovaného“ filmu.
Ukážeme si, že ideologii ve filmu není možné spatřovat jen v ryze politickém působení na diváka, ale že naopak snahy ovlivňovat názor a formovat divácké přesvědčení a hodnoty mají řadu dalších podob a že zdánlivě méně explicitní projevy ideologie mohou být daleko účinnější a nejbezpečnější. Klíčová slova: ideologie ve filmu, nacismus, komunismus, homosexualita, rasismus, ideologie a každodennost. (Anti)utopické filmy. Tyhle vize budoucna vám způsobí týdenní depresi - FANZINE.cz. Lidé si odevždy představovali, jak bude společnost vypadat v budoucnu. Filmy (a knihy) jsou nejčastějším typem média, na kterém se jejich představy prezentují.
Dnes a zítra se jimi budeme zabývat v tomto speciálu. Jiří I. Antiutopie - HLAD PO FILMU. Holding to François Truffaut's own auteur theory, Fahrenheit 451 is a good film, even though it is the one film he would like to disown. A project Truffaut became enamored with after reading Ray Bradbury's original story, he obtained the rights after convincing Bradbury that he wanted to make this science fiction story instead of Bradbury's preferred The Martian Chronicles (note in the film that the "book people" make a reference to Bradbury's other work). Truffaut couldn't find enough financing for the film in France and had to turn to Hollywood sources (at one point turning down the Bonnie and Clyde script because he wanted to make the science fiction film). It's a decision that Truffaut later regretted. Note that this is the only Hollywood production that he ever directed. For Truffaut, the filming was pure hell, partly because of his limited command of English and partly because continual power struggles with his lead actor, Oskar Werner, dominated the shoot.
Jiří Dolejš » Kult Star Trek a politické utopie. Star Trek IV - The Voyage Home - Trailer. Ideální společnost. Ideologie.