background preloader

Animace

Facebook Twitter

Až po uši v animaci / Anifilm ocenil Kaufmana i studenta FAMU. I v duchu aktuální problematiky migrace se nesl letošní ročník největšího domácího festivalu animované tvorby Anifilm v Třeboni. Dramaturgové festivalu připravili nejen několik pásem s filmy na toto téma, ale pozvali například do festivalových porot i několik animátorů českého původu, žijících a působících však již mnoho let v zahraničí jako jsou Jan Pinkava – autor oscarového krátkého filmu Geriho hra z roku 1997 – nebo Vera Neubauer, která si vydobyla respekt se svými háčkovanými či experimentálními filmy ve Velké Británii. Festivalové poroty rozhodovaly jako obvykle hned v několika kategoriích, reflektující současnou formální různorodost animované tvorby. Mezi celovečerními filmy zvítězil americký snímek Anomalisa režisérského dua Duke Johnson a Charlie Kaufman. Především pro druhého jmenovaného – až kultovního hollywoodského scenáristu, čtyřikrát nominovaného na Oscara – je Anomalisa osobním projektem.

Jeho prvním scenáristickým pokusem přenést jeho temný, ustaraný svět do animace. Kluk ve světě příšer / Bakemono no ko (2015) Příběh o důležitosti rodiny, lásky a cti vyniká fascinujícím mistrovstvím animace japonského režiséra Mamoru Hosody. Devítiletý Kjúta je obyčejný kluk z moderního Tokia. Hodně věcí o životě ještě neví a neměl dosud ani tušení o tom, že vedle reálného světa existuje ještě skrytý fantazijní svět obývaný zvířaty. Až do chvíle, než se v něm náhodou sám ocitl. V kouzelném světě Džútengai ale nejsou lidé příliš vítáni a celou zemí navíc zmítají nepokoje s nástupem nového panovníka. Chlapce se ujme osamělý medvědí válečník, aby ho uchránil nebezpečí v neznámém světě. (AČFK) Příběh o důležitosti rodiny, lásky a cti vyniká fascinujícím mistrovstvím animace japonského režiséra Mamoru Hosody. Germania Wurst | A Short Film by Volker Schlecht. NIKA FILM. Loutka musí zůstat loutkou / Jiří Trnka a varianty pojetí filmové loutky.

V únoru letošního roku uplynulo sto let od narození Jiřího Trnky, filmaře, jehož způsob práce s loutkou znamenal zásadní obrat v dějinách stop-motion animace. Trnka posunul loutku dopředu tím, že se vrátil zpět k její prapodstatě a cíleně zdůrazňoval její magické atributy. Co „trnkovskému“ zvratu předcházelo a kdo na nově vzniklou tradici navázal? Tvorbě Jiřího Trnky a „magii filmové loutky“ je věnován letošní ročník festivalu animovaného filmu AniFest (26. dubna – 1. května, Teplice). Loutkový film je největším poddruhem takzvané stop-motion animace. Princip techniky stop-motion spočívá v pookénkovém snímání pohybů určitého objektu, kterým může být kámen, dřevěná loutka nebo třeba plastelínový pes.

Je to člověk, kdo fyzickou manipulací dodává objektu pohyb – animuje. Loutkovou či stop-motion animaci najdeme už u průkopníků kinematografie Jamese Stuarta Blacktona, Segundo de Chomóna či Georgese Mélièse. Méliès, King Kong, Lucas Od kresby k loutkové magii Být jen loutkou Poznámky: 1. Home : Bohdan Heblík. Nikafilm.org - studio animovaných filmů. Alma. „Vtěsnat dva tisíce let do deseti minut byl destilační proces“ – 25fps. ROZHOVOR s animátorem a ilustrátorem Volkerem Schlechtem – VERONIKA ZÝKOVÁ - Volker Schlecht je berlínský animátor a ilustrátor, který vytvořil tři animované krátké filmy, z nichž poslední, Germania Wurst (2008), břitce ironická zkratka německých dějin, získal řadu ocenění na festivalech.

Ale Volker Schlecht je také výrazný ilustrátor, společně s Alexandrou Kardinar ilustroval dvě knihy, které byly oceněny: The Soul of Motown (Duše Motownu, 2009) and Das Fräulein de Scuderi (Slečna ze Scuderi, 2011). Jeho ilustrace, typografie či design zdobí řadu časopisových a novinových článků, webové stránky a muzea. V e-mailovém rozhovoru Volker mluví o tom, co obnáší být nezávislým animátorem a ilustrátorem v Německu, o své zkušenosti s barrandovskými studii a předkládá svůj pohled na rotoskopii. Anglická verze rozhovoru je zde. / English version of the interview is here.

Vystudoval jste komunikační design u prof. Rue Rosé (1996) Jsem velký obdivovatel děl Jana Švankmajera. Sonst nichts (1999)