Inside Mali's human-trafficking underworld in Gao - BBC News. The city of Gao in north-eastern Mali is the gateway to the Sahara for many African migrants seeking to get to Europe.
But crossing the desert can be as dangerous as crossing the Mediterranean - and a group of young men in a backstreet compound sit nervously and in silence. In one corner of the walled yard is a pile of five-litre jerry cans, each with a sackcloth cover and strap. When the next truck is ready to head out into the desert, the containers will be filled with water and given to the dozen migrants. Each has paid up to $400 (£270) for the uncertain ride to Algeria.
They look frightened and confused; most are unable to understand the French that is being spoken. The place is called "the ghetto". Hundreds of African men dreaming of a future in Europe pass through one of Gao's three "ghettos" every month. Sardou Maiga, bus station mechanic They may die on that journey because if there are difficulties, the drivers will just drop them in the desert along the way 'Cocaine Town' Home - Walk Free Foundation. Na světě žije doposud přes 35 milionů lidí ve stavu faktického otroctví. Otroctví ze světa nezmizelo, spíše naopak.
Vyplývá to z výroční zprávy australské nevládní organizace Walk Free Foundation (WFF), která fenomén systematicky sleduje. V roce 2013 žilo dle kvalifikovaného odhadu WFF ve stavu faktického otroctví 29,8 milionu lidí ve 167 zemích světa, nejvyspělejší státy nevyjímaje. Letos to bylo 35,8 milionu. Příslušnou zprávu vydala WFF v minulém týdnu. „Převažující část nárůstu (v odhadech pro léta 2013 a 2014) je třeba připsat zpřesnění metodologie a nástrojů měření (...) zřejmé je ale, že závažnost problému neklesá,“ uvádí autoři v materiálu. Otroctví v tradičním pojetí – tedy druh vlastnictví či systém vlastnických vztahů, ve kterém je člověk-otrok v pozici řadové věci, resp. majetku svého pána – dnes přežívá pouze neoficiálně zejména ve středozápadní části Afriky.
Nejvíce v Indii, v ČR 37 tisícPodle WFF žije v současnosti zdaleka nejvíce osob ve stavu faktického otroctví v Indii – přibližně 14,3 milionu. Český stát toleruje kruté vykořisťování i obchod s lidmi. Hřmotný muž stojí ve Strakonicích na parkovišti a dívá se skrz nás.
Jeho obličej je kamenný, bez výrazu. Vypadá, jako bychom před ním snad ani nestáli. „Nejsem šéf, jsem informátor,“ říká pomalu jako stroj. Jeho totožnost neznáme, víme jen, že mu říkají Slavík. Víme též, že zaměstnával Valentýna a za práci nezaplatil. Slavík je Ukrajinec, Valentýn Rumun a Ion Moldavan. Je zřejmé, že nám žádné číslo nepošle. Hovor uvadne docela, loučíme se a jedeme do podniku, kde Valentýn pracoval. Obchoduje se tu s lidmiZkušenosti s nevyplacením mzdy nemají jen migranti. U cizinců se k tomu přidává neznalost jazyka, pracovní podmínky jsou nadto často nehumánní. V České republice se obětem obchodování s lidmi i hrubého vykořisťování věnují Diakonie Českobratrské církve evangelické, La Strada a Charita ČR. Třicetiletý Valentýn žije dočasně v azylovém domě Diakonie.
To se právě ukázalo jako překážka v jeho posledním zaměstnání u záhadného Slavíka. Sám Ion má bohaté zkušenosti. THE TREE WORKERS CASE. People shouldn't be bought and sold. LaStrada Česká Republika. Obecně prospěšná společnost La Strada Česká republika je nevládní nezisková organizace, která působí v oblasti řešení problematiky obchodu s lidmi.
La Strada ČR je jedinou specializovanou organizací, která se v rámci ČR výhradně věnuje poskytování pomoci obchodovaným a vykořisťovaným osobám. Cílem organizace je přispívat k odstranění obchodování s lidmi a vykořisťování a poskytovat podporu a ochranu vykořisťovaným, obchodovaným a vykořisťováním a obchodováním ohroženým osobám. O dosažení tohoto cíle usiluje prací ve třech oblastech, jejichž vzájemné propojení umožňuje zohledňovat potřeby a problémy cílové skupiny ve všech činnostech.
La Strada poskytuje cílové skupině sociální služby, věnuje se prevenci a vzdělávání a advokačními a lobby aktivitami usiluje o systémové či legislativní změny s cílem předcházet obchodování s lidmi a vykořisťování a chránit práva a zájmy cílové skupiny. Cestovní kancelář pro obchod s lidmi. Z nezákonného přistěhovatelství se stal výnosný obchod.
Je to doslova „cestovní kancelář“, která má neuvěřitelný roční obrat, který OSN spočítala na 10 mld. eur ročně. Po obchodu s drogami je to druhé nejvýnosnější „řemeslo“. Pro představu, o jaký problém se jedná, může posloužit další suma - 90 milionů eur, což je roční rozpočet unijní agentury Frontex, která má na starosti kontrolu hranic s EU. Mezinárodní organizace pro uprchlíky (UHCR) spočítala, že za loňský rok se ocitlo u italských břehů přibližně 170 tisíc uprchlíků (viz).
Ví se také, že bohužel v roce 2014 jich 250 zemřelo utonutím. To, že se jedná o velice riskantní cestu přes moře, je běžencům, natož pašerákům lidí, naprosto jedno. Pašeráci s lidmi jsou motivováni vysokými zisky. Oba vyprávějí (možno si poslechnout na YouTube) o celé síti pašeráků. Převaděč jako je El Douly pracuje jako cestovní kancelář – tour-operátor.
Obchodníci s lidmi jsou nesmírně pružní.