Moratorium. Moratorium je ekonomický, společensko-politický a právní odborný pojem, který v původním slova smyslu znamená odklad splatnosti nějakého závazku, odložení splatnosti nějakého dluhu z důvodů mimořádných okolností, například při úpadku velkého průmyslového podniku nebo hospodářsky důležitého koncernu.
Politika[editovat | editovat zdroj] V politické praxi se užívá jakožto označení pro mezinárodně dohodnuté dočasné zastavení (zmrazení) nějaké důležité činnosti. Může se jednat například o dočasné zastavení výroby, zkoušení a šíření jaderných zbraní, resp. zbraní hromadného ničení apod.[1] Insolvenční řízení[editovat | editovat zdroj] Jako právní pojem se moratorium používá v insolvenčním řízení, je zakotveno v § 115–127 insolvenčního zákona. Při jeho vyhlášení insolvenční soud návrh věcně nezkoumá, moratorium vyhlásí, jsou-li splněny pouze formální náležitosti.
Reference[editovat | editovat zdroj] Skočit nahoru ↑ PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Externí odkazy[editovat | editovat zdroj] Žatecký chmel - Chráněné označení původu. Pěstování jemného aromatického chmele má v České republice tisíciletou tradici.
Známkování chmele, které zahrnuje označování a ověřování místního původu chmele začalo již v 16. století. První státní legislativa upravující tuto oblast pochází z 18. století, kdy jako ochranu proti padělání chmele vydává v roce 1769 Marie Terezie patent o úředním pečetění chmele a vydávání listin zaručující jedinečný původ chmele. Nařízení Rady č. 2081/92 ze dne 14. července o ochraně zeměpisných označení a označení původu výrobků upravuje dvě samostatné skupiny chráněného zeměpisného názvu: označení původu a zeměpisná označení.
Chráněné označení původu (Protected Designation of Origin) je název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, kterého se používá k označení zemědělského výrobku nebo potraviny Na základě Nařízení Komise č. 503/2007 ze dne 8. května 2007 bylo označení ŽATECKÝ CHMEL (PDO) zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Bailout. A bailout is a colloquial term for giving a loan to a company or country which faces serious financial difficulty or bankruptcy.
It may also be used to allow a failing entity to fail gracefully without spreading contagion.[1][citation needed] A bailout can, but does not necessarily, avoid an insolvency process. In the US, Title 11 of the Bankruptcy Code governs insolvencies, which fall under Chapter 11, for businesses, Chapter 13, for humans, and Chapter 9, for municipalities. The term is maritime in origin being the act of removing water from a sinking vessel using a smaller bucket.[2] A bailout differs from the term bail-in (coined in the 2010s) under which the bondholders and/or depositors of global systemically important financial institutions (G-SIFIs) are forced to participate in the process, but taxpayers supposedly are not. The US government in Washington sometimes participates in the insolvency process, as it did in the General Motors Chapter 11 reorganization of 2009-2013.[3]
Při likvidaci bin Ládina pomáhal neviditelný dron. Hlavní strana > Zahraničí > Místa, kde to vře Spojené státy použily k monitorování pákistánského domu, kde se skrýval terorista Usáma bin Ládin, i radarem nezachytitelné bezpilotní letouny, drony.
S odvoláním na americké bezpečnostní činitele to dnes napsal deník The Washington Post (WP). O existenci bezpilotních "neviditelných" letadel se ví už od roku 2009, americké úřady ale podle deníku zatím nikdy nepotvrdily jejich nasazení do akce. Podle zdrojů WP vyslala Ústřední zpravodajská služba (CIA) radarem nezachytitelná letadla nad bin Ládinův dům v několika desítkách případů. Jeden stroj prý byl nad opevněnou vilou i v době zásahu amerického komanda proti šéfovi teroristické sítě al-Kajda a přenášel obrazy z akce americkému prezidentovi Baracku Obamovi a jeho bezpečnostnímu týmu. Cílem nasazení dronů bylo získat lepší přehled o bin Ládinově úkrytu, než mohly poskytnout špionážní satelity.
Americká armáda nikdy nevysvětlila, proč "neviditelný" letoun vyslala do Afghánistánu.